Počátky jachtingu v Čechách

Úvodem
      Rodištěm českého jachtingu je Podolí, známé svou vorařskou minulostí. Proti vorařskému kostelíku ze 14. století stojí unikátní celodřevěná třípatrová loděnice Českého Yacht Klubu, postavená r.1912 na hrázi podolského přístavu, pod ochranou skály, na které stojí památný Vyšehrad. Loděnice se stala další historickou památkou této části Prahy.
Lodě byly na Vltavě od nepaměti a jejich nejstarším pohonem byla vesla a plachty. Traduje se, že prvními plachtiči v Praze, kteří nepluli jen z pracovně obchodních důvodů, byli mlynáři, např. Odkolek, Vávra aj). O starším neorganizovaném jachtingu svědčí rytina významného českého rytce Antonína Pucherny z r.1807, která zobrazuje plachetnice na Labi v Roudnici a v Děčíně. Později provozovali plachetnice členové řady veslařských klubů (např. při Sokole Pražském od r.1861, English Crew v Praze a V.K.Blesk, v Mělníce, Roudnici a jinde). Od konce 19.století se plachty objevují již jen jako pohon sportovních lodí.

Zakladatel

      Kolébkou organizovaného jachtinku v zemích koruny české je Český Yacht Klub, jeden z nejstarších jachetních klubů ve střední Evropě. Byl založen v roce 1893 Josefem Rősslerem-Ořovským, velkým sportovcem. Byl členem Veslařského klubu BLESK (založen r.1876). Byl prvním, který tomuto klubu získal mistrovský titul. Jeho trofeje jsou ozdobou klubového archivu BLESK. Byl zakladatelem a průkopníkem řady dalších sportovních odvětví. Ořovský mu bylo krycím jménem od školních let, kdy rodina a školní úřady nepřály sportovním aktivitám, ačkoliv Rőssler byl dobrým studentem. Ve Francii a Anglii, kam byl poslán na praxi do továren na léčiva, se sblížil s vodním živlem ještě více, a zejména s mořem.
Od mládí miloval přírodu a pohyb. Bleskařské veslo zatáhl poprvé jako devatenáctiletý (1988). Nestačilo mu, že sám sportoval. Iniciativně nabídl tehdejší mládeži sport a kulturu těla, a umožnil jí to organizováním i osobním příkladem.V Čechách byl zakladatelem kanoistiky, turistiky na řekách, vodního skautingu a dalších sportovních odvětví. Jakým byl dobrým organizátorem svědčí mimo jiné i to, že založil 1. Český lawn tenis klub, který byl prvním tenisovým klubem v Rakousku-Uhersku, a již čtyři roky poté jej přihlásil do Mezinárodního tenisového ústředí (FILT) v Londýně. Náruživě a úspěšně holdoval tenisu, fotbalu i bandy-hokeji. Byl znamenitým šermířem. Pro propagaci lyžování neváhal organizovat improvizovaný závod na Václavském náměstí, a již v r.1897 byl mezi pořadateli prvních mezinárodních lyžařských závodů u Jilemnice, když předtím dovezl první lyže z Norska a zasadil se o domácí výrobu jasanových závodních lyží na Smíchově. Závodně se vyžíval též ve veslování a rychlobruslení. Byl rozhodčím prvního fotbalového utkání tradičních rivalů Sparty a Slávie. Zemřel r.1933 a pochován byl na staroslavném Vyšehradě.

Olympijské hry
      Členové ČYK byli propagátory jachtingu, zakladateli československého olympijského výboru a účastníky olympijských her. Zakladateli klubu Rősslerovi-Ořovskému vděčíme za to, že se česká delegace účastnila olympijských her jako uznaný národ ještě před vyhlášením státní samostatnosti v roce 1918. Se středoškolským profesorem Guth-Jarkovským inicioval založení českého olympijského výboru přes námitky rakouských úřadů. Traduje se pohotový zásah Rősslera-Ořovského na olympijském kongresu ve Stockholmu před první světovou válkou. Když Němci a Rakušané prohlašovali, že Češi nemohou na olympijských hrách vystupovat samostatně, ukázal přítomným členům olympijského výboru rakouskou desetikorunu, na které je nápis svědčící, že František Josef I., císař rakouský je také králem českým. Pro delegáty, zejména Angličany, to bylo dostatečným důkazem. Mají-li Češi krále, mají i právo na samostatné vystupování. V roce 1912 se účastnilo osm členů Českého Yacht Klubu Olympijských her ve Stockholmu. Výpravu vedl předseda Rőssler-Ořovský s dr. J. Guth-Jarkovským. Vystoupení našeho mužstva pod českou vlajkou mělo dohru ve vídeňském parlamentu. Svoje schopnosti ve prospěch československého sportu uplatňoval též ve funkci generálního tajemníka Českého, a po první světové válce Československého olympijského výboru, kterou zastával od r.1906 do r.1929. Vedl české výpravy na OH ve Stockholmu 1912 a v Antverpách 1920. V roce 1999 v uznání zásluh byl Rőssler-Ořovský nominován jako sportovní funkcionář století a česká pošta vydala devítikorunovou známku s jeho portrétem u příležitosti 100. výročí založení Českého olympijského výboru.